Postupně jsem si uvědomil, že informace, které se mi během života při dlouhých jízdách na kole, propsaly pod kůži, nejsou běžné pro každého, a tak jsem se rozhodl je sdílet s Martinem. Jezdíme spolu na kole a probíráme různá témata, systematicky mu pomáhám, aby se z cyklisty, který byl zvyklý sednout na kolo, jet velmi rychle a sesednout z něj, proměnil v cyklistu, který si na kolo sedne a jede pomalu.
Dokážu se sám dostat do situací, které mnozí považují za extrémní. I přesto cítím, že mám ještě rezervy. Nechci skončit v nemocnici a smrt v 80 na kole by vlastně byla dobrá.